Los Angeles
poslední den
cesta 126 mil
Brzo ráno opouštíme Malibu a jedeme do L.A. Všechna města, která jsme navštívili, mají ulice na sebe kolmé, takže je snadné se v nich vyznat a neztratit se. L.A. je vyjímka, není to jedno město, ale 88 samostatných měst se svou vlastní samosprávou a je to pořádné bludiště. Neměli jsme mapu města, jenom výseky, podle kterých jsme se řídili ( v S.F. stačily ). Jet po šestiproudé dálnici není žádný med, naštěstí Universal City, kde jsou Universal Studios a kam jsme mířili, bylo značené. Vstup je dost drahý, ale měli jsme dobré reference a tak jsme šli dovnitř. Hned u vchodu ( po červeném koberci ) jsme potkali soutěžící dívky na Miss Universe, mezi nimi i Češku, ale ostraha nám nedovolila si ji vyfotit. Celé studio je rozděleno na dvě části - zábavnou, kde jsou atrakce na motivy filmů a natáčecí, kde jsou hangáry a kulisy, ve kterých se natáčely nebo natáčí filmy. Prošli jsme zámkem hrůzy z filmu Val Helsing ( já šla první, Radim chvíli po mě vyběhl ven - tak to on tam tak řval :c)) ). Navštívili jsme promítání Terminátora 3 ve 3D ( až na ty kecy na začátku - chcete jít dovnitř? zařvěte yeah!!! a podobné pitomosti pro Amíky, my jen čekali, až se vyřvou - to bylo dobré ), Shreka 3 ve 4D ( už víme, že 4D nemá s matematikou nic společného, to 4. D znamená, že když osel kýchne, stříkne Vám do obličeje voda, popř. když někdo ve filmu letí, padá a podobně, tak sedačka lítá s ním ) - ten byl super. Rodině jsme volali z Londýnské budky v ulici z filmu Nothing Hill a procházeli jsme se italskými, pravěkými, westernovými a dalšími čtvrtěmi. Nasedáme na vláček, který projíždí mezi hangáry a kulisami, kde točí filmy. Žralok z Čelistí na nás útočí, King Kong nás chce z vláčku vytřást, padá na nás hořící vrtulník, zůstali jsme stát v tunelu metra, kde se propadá cesta nad námi a padá cisterna, která vybuchuje ( ten oheň byl opravdový ) a najednou tunel zaplavuje voda. Projíždíme kolem katastrofických scén z filmu Válka Světů a dalších. Překvapuje nás, že scéna z filmu Truman Show a další scény, kde je jezero nebo moře, se točí v bazénku ( o velikosti zahradního bazénu ), za kterým je velké plátno, na němž je namalované pozadí. Mám ráda filmy, ale od této návštěvy se už na ně dívám jinak - některá tajemství by měla zůstat skryta :c(. Navštěvujeme ještě jízdu hrůzy Mumií ( 40 stupňů dolů, pořádná rychlost a dole zeď, vozík zabrzdil 10 cm před ní, ani jsme nestačili vydechnout a jeli jsme pozpátku stejnou rychlostí zpět, ještěže jsme před tím nic nejedli. Nakonec stojíme frontu na Jurský Park. Naštěstí to mají dobře vymakané, před každým vstupem, kde se tvoří fronta, je pergola a z ní pouští vodní mlhu, takže i když je horko, ve frontě je příjemně - z toho by se mohli poučit i u nás. Nasedáme na člun a obrovskou branou vplouváme do parku. Všude jsou dinosauři ( ti z filmu, vypadají jako opravdoví ) a voda. Už chápeme, co nám to ve frontě ukazovali na obrazovkách, vjíždíme do parku, kde už jsou vypnuty ochranné ploty. Malí dinosauři se přetahují o plechovku, dva metry od člunu padá jeap ze skály, občas vidíme nějakou utrhnutou ruku nebo nohu, Raptoři už utekli, ... Vplouváme do tunelu, kde je skoro tma, občas se objeví svítící oko a zubatá tlama. Jedeme do prudkého kopce a na jeho konci je Rex, vypadá to, že vjedeme přímo do jeho tlamy, ale těsně před ním najednou padáme dolů ( sklon 50 stupňů ) a jsme na konci - brzdíme o vodu. Jsme úplně mokří, ale byla to nejlepší atrakce v parku ( pokud nepočítáme natáčecí část - ta byla zajímavější ). Více už jsme nestihli, park se zavírá a my jedeme na Hollywood Boulevard - podívat se na chodník plný hvězd. Našli jsme Marilyn M., J. Hendryxe, Ch. Chaplina, G. Garbo, J. Nicholsona, A. Hitchcocka a mnoho dalších známých i méně známých jmen. Hnězdy lemují boulevard z obou stran, ale zrovna v místě, kde jsou nejznámější jména, je chodník uzavřen - na cestě stojí limuzíny a leží tady koberec. Prý je tam předávání nějakých cen. Protože je letiště daleko a bez mapy se bude špatně hledat ( naštěstí víme, kterým je směrem ), opouštíme hvězdy a jedeme. Po skoro 3 hodinách vidíme budovy letiště, celou cestu jsme jeli po hlavních cestách nebo dálnicích směřujících k letišti, ale první směrovka byla až v areálu letiště, naštěstí terminály jsou dobře značené ( a to má být 4. největší letiště na světě :c( ). S těžkým srdcem vracíme auto a trávíme poslední noc v USA na letišti. L.A. může být pěkné město, ale díky obrovskému zmatku v dopravě a minimálnímu dopravnímu značení, nepořádku, špíně a chudinským čtvrtím ( i česká nejchudší čtvrť je proti tomu luxus ) se nám nelíbilo. Byli jsme rádi, že jsme se tak dlouho zdrželi ve studiu.
Ráno jsme nasedli do letadla a jsme sice ospalí ( to jsme ještě nevěděli, že od chvíle, kdy jsme se včera ráno vzbudili, do chvíle, než půjdeme spát, uplyne 60 hodin - s odečtením časového posunu ), ale máme nosy nalepené na okýnku a pozorujeme krajinu pod námi. Letadlo letí nízko ( pod mraky ) a tak vidíme Colorado a přehradu Powel, Glen Canyon a prérie, kudy jsme jeli. V Chicagu jsme jenom přelezli z jednoho do druhého letadla, zamáčkli jsme slzičku a hurá domů!!!